Fenomén paměti na základě vůní je známý jako Proustův jev, podle francouzského spisovatele Marcela Prousta. V jeho dílech detailně popisuje tuto schopnost. Není to jen jednotlivý epizod, ale celá situace. Pokud tento jev zkoumáme z vědeckého hlediska, můžeme dojít k závěru, že v paměti je odražen celý obraz, nikoli jen jeho fragmenty. Co více, dochází k řetězové reakci: když náhodou vzbudíme vzpomínky, začnou tahat za sebou další.
Evolutionárně je vůní zakořeněna v našem paměťovém systému. Našim předkům kdysi pomáhala přežít a reprodukovat — upozorňovala na nebezpečí, potravu či jednotlivce opačného pohlaví.
Vzpomínky na základě vůní jsou mnohem silnější než zrakové nebo sluchové vzpomínky. Je to spojeno s vlastnostmi struktury našeho mozku. Oblast, která zpracovává informace o vůni, je jednou z nejstarších struktur. Signály z nervů přímo vstupují do paměti skrze limbický systém, který řídí naše emoce a pocity. Odtud pochází tak silná reakce.
Nicméně toto neplatí opačným směrem. Náš mozek může vzbudit obrazy a melodie — vše, kromě vůní. 🤷♀️
Blog
Výzkumné dovednosti — jejich trénink a podpora
Generace Baby Boomers a Technologie: Aktivní Interakce jako Klíč k Inkluzivitě
Zahrádkářství: Skvělý Lék Pro Demenci
Ztráta zájmu, ne let, je stáří
ENGAGING AGEING 21
